Indigo
Indigo za nehty, indigo v srdci.
Moje zkušenost s indigem začala s přírodním barvením vlasů. Bylo ni zle, bolela mě hlava, zvedal se mi žaludek a pocit, jestli hned nesundám tu barvu z vlasů, tak se zblázním. Byla to čistě přírodní rostlinná barva, bylinky. Chtěla jsem co nejpřirozenější barvu, ideálně moji barvu, jen bez těch šedin, žádné rezavé odstíny henny a tak po dlouhém hledání a odhodlávání jsem se rozhodla pro barvu, ve které bylo indigo, které stahuje červené odstíny henny a spolu s ní a dalšími rostlinami vytváří příjemnou přirozenou hnědou.
Doma ze mě měli legraci, protože dokud jsem byla chemická blondýna, nic mi nebylo, pak jsem si nechala odrůst své vlasy a když začaly být hodně prošedivělé a zrcadlo, zrcadlo... odpovídalo podle nálady, zda se znovu obarvit, či ne, rozhodla jsem se pro čistě přírodní barvu. Bylo to v době, kdy už jsem si dva roky hrála s přírodním barvením příze a nechtělo se mi jít do chemie.
Později jsem se dočetla, že indigo je léčivé, v malých dávkách, ve větších může způsobovat zvracení, ve středověku se používalo pro vyvolání zvracení po požití jedu. Už jsou to 3 roky, co se takto barvím a dobarvování už probíhalo vždy bez potíží.
Po půlroce s indigem na hlavě, jsem si objednala samostatné listy sušeného indiga a začala jsem si s ním hrát a zkoušet barvit příze a látky, vytvořit pigment pro malování... Většina barvířských postupů pracuje s čerstvými listy indiga a jejich speciální většinou náročnou úpravou, fermentací, postupy se různě liší nebo se používá již extrahované modré barvivo... já jsem z barvení vlasů věděla, že pro modrou z indiga nesmím překročit 50 stupňů, na vlně mi z toho vyšla vždy nakonec šedá, max šedo modrá. Na plátně jsem časem dosáhla se svým vlastním náhodně objeveným postupem modrou :)
Indigo je jiné, nejen že se chovalo úplně jinak a potřebuje jiný způsob než ostatní rostliny, zároveň jakmile jsem v něm měla ponořené ruce a zkoušela ty své hokusy pokusy, šlo přímo do srce, bylo to tak silné a zároveň tak známé... místo barvících postupů jsem začala hledat, zda má někdo podobnou zkušenost, našla jsem vždy jen náznaky nebo čisté konstatování, nic konkrétního, překvapilo mě to...
„V Bamanankanu se název mà ngálábá yírí překládá jako ‚Stvořitel‘. Stejný kořen má slovo názvu pro látku barvenou indigem a pro indigový pigment – gálá. Indigové rostliny jsou známé jako gálá yírí, což v překladu znamená „Božský strom“. Barvení indigem, jak se praktikovalo v západní Africe, bylo vždy hluboce duchovní a náš jazyk ukazuje naše spojení s indigem stejně božské, hluboké a staré jako naše spojení s naší vlastní lidskostí.“ Aboubakar Fofana’s, Beyond the Blueness – Tatter
